<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Vodní díla I.–III. kategorie

Na území obce se nenachází významné nádrže I.–III. kategorie, území je však výrazně ovlivněno výše po toku vybudovanými nádržemi Vranov a Znojmo na řece Dyji a Jevišovice a Výrovice na Jevišovce ve správě Povodí Moravy, státní podnik.

bylo vybudováno na ř. km 175,41. Účelem díla je výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana, rekreace, sportovní rybářství a plavba.

Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody, s využitím vodního živlu k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně. První myšlenky na výstavbu přehrady se zrodily již na počátku 20. století, ale i kvůli první světové válce se nenašel dostatek prostředků k realizaci. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady nově vzniklý stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nejnovější poznatky získané při stavbách velkých přehrad po celém světě, vypracoval Zemský úřad v Brně. V březnu 1930 se začala budovat údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, na kterém v průběhu stavby pracovalo na 2 tisíce lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934 a stala se největším vodním dílem na území ČSR.

V roce 2002 zasáhla lokality v povodí Dyje povodeň označována za téměř 500letou vodu. Průchodem povodně došlo na VD Vranov mimo jiné i k poškození povrchů betonových konstrukcí hráze na vzdušném líci a návodním líci, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu. Byly poškozeny opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny. Nezanedbatelné škody vznikly rovněž na stavební a technologické části strojovny spodních výpustí. Tyto škody spolu s rozhodnutím podniku o maximálním zabezpečení ochrany osob a jejich majetku se staly impulsem k neprodlenému zahájení oprav s cílem udržet toto vodní dílo v dobrém stavu a zajistit tak jeho bezpečnou funkci. (zdroj E.ON Trend).

Více informací lze na lézt na stránkách

 

 

Vodní elektrárna pracuje ve špičkovém provozu (viz ilustrační obrázek). V elektrárně jsou umístěny tři Francisovy turbíny, každá o výkonu 6,3 MW s průtokem 16 m3/sec. V přehradě byly ke kontrole vybudovány kolmé šachty a tři průchodové štoly. Od roku 2013 je v provozu nová průtočná turbína s kapacitou 3 m3/s, špičkování bude až na výjimečné hydrologické situace omezeno na rozmezí 3–15 m3/s. Tím dojde k výraznému omezení špičkovacího provozu na ekosystém vodního toku v NP Podyjí, dříve bylo rozmezí běžných a špičkových průtoků 2,4–48 m3/s.

 

bylo dokončeno v roce 1966 na ř. km 132,73. Účelem nádrže je týdenní vyrovnání nerovnoměrných průtoků v Dyji způsobených špičkovým provozem HC Vranov; vyrovnanými odtoky je zajišťován trvalý minimální průtok, průtok v Dyjsko-mlýnském náhonu od Krhovického jezu, odběry pro závlahy a odběry drobných odběratelů a výroba elektrické energie ve vodní elektrárně.

 

 

Vodní dílo Jevišovice na toku Jevišovka je nejstarší moravskou přehradou a zároveň jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě. Přehrada byla vybudována na základě zemského zákona č. 68 z 13. 8. 1892, týkajícího se vodních nádrží v povodí Jevišovky. Vodoprávně byl projekt projednán okresním hejtmanstvím ve Znojmě v červnu 1893, vodoprávní výměr byl vydán místodržitelstvím pro Moravu, a sice výnosem ze srpna roku 1893. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1894.

Pro odtok vody z nádrže slouží 3 štoly o profilu 1 x 1,9 m vyzděné z rulových kvádrů. Štoly mají uzávěr pouze na návodní straně z plochých žebrových stavidel ovládaných elektricky a ručně z budky na koruně hráze. Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství.

Hráz je gravitační zděná z rulových a ruložulových balvanů. V půdoryse je hráz zakřivená s poloměrem křivosti 240 m. K převádění povodňových průtoků slouží boční bezpečnostní přeliv umístěný na levém břehu nádrže. Délka přelivné hrany je 24,4 m. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 80 m3/s.

 

 

Vodní dílo Výrovice bylo vybudováno v letech 1979–1983 na Jevišovce. Nádrž se nachází v prostoru mezi obcemi Výrovice a Plaveč, severovýchodně od Znojma a kopíruje sevřené údolí řeky, která se v ostrém meandru stáčí kolem vrchu Březovec. Hlavním účelem díla bylo vytvořit zásobní odběr vody k zavlažování okolních ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech, zajištění minimálního průtoku v Jevišovce a transformace povodňových průtoků. Další využití spočívá ve výrobě elektrické energie a rekreaci a rybářství.

Hráz je přímá, sypaná zemní se středním širokým těsnicím jádrem z místních sprašových hlín a stabilizačními částmi ze štěrkopískových zemin. Maximální výška hráze nad základem je 16,7 metru, délka hráze v koruně 220 metrů, šířka koruny 6,4 metru, voda v nádrži zaplavuje údolí Jevišovky v délce 3,9 kilometru.

Kolmo na osu hráze, u levého břehu, je vybudován dvoupatrový železobetonový manipulační objekt, který slouží k vypouštění vody spodními výpustmi, převádění povodňových průtoků a odběru vody závlahovým potrubím.

Malá vodní elektrárna je umístěna ve dvoupatrovém železobetonovém manipulačním objektu, který je vybudován kolmo na osu hráze u levého břehu. Výrobu elektrické energie zajišťuje při spádu deseti metrů diagonální čerpadlo v reversním chodu o výkonu 4,4–6,5 kW a hltnosti 166 litrů za vteřinu.

 

 

Zdroj: Povodí Moravy, státní podnik

 

Souhrnná evidence vodních děl I.–III. kategorie (Ministerstvo zemědělství).

 

 

---

 

Zpracování osobních údajů viz GDPR. Tabulka obsahuje 4 záznamy, byla aktualizována z databáze POVIS dne 28.07.2023